Americká centrální banka (Fed) se vrátila do bojové pozice. Inflace v USA neklesá tak rychle, jak se čekalo, a to donutilo Fed signalizovat, že úrokové sazby zůstanou vyšší déle, než trhy doufaly. Výsledek? Goldman Sachs zásadně přehodnotil svůj výhled na zlato a snížil předpokládanou cenu o celých 500 dolarů za unci. Pro české investory, kteří mají zlato v portfoliu nebo o něm uvažují, je to důvod k pozornosti.
Ještě na začátku roku panovala na trzích nálada, že Fed brzy začne sazby snižovat. Inflace v USA sice klesla z vrcholů, ale v posledních měsících si drží nepříjemně houževnatý charakter – zvláště v oblasti služeb a bydlení. Fed proto přešel do takzvaného hawkish módu, tedy do postoje, kdy dává jasně najevo, že se uvolňováním měnové politiky nespěchá.
Co to v praxi znamená? Vysoké úrokové sazby zdražují peníze. Investoři tak mohou místo zlata – které nevynáší žádný úrok – vkládat peníze do dluhopisů nebo spořicích nástrojů s atraktivním výnosem. Zlato tím přirozeně ztrácí část své přitažlivosti. Silný dolar, který hawkish Fed typicky doprovází, navíc dále tlačí cenu žlutého kovu dolů, protože zlato je denominováno v americké měně.
Goldman Sachs na tuto realitu zareagoval a snížil svůj cílový výhled ceny zlata z původních přibližně 3 300 dolarů za unci na zhruba 2 800 dolarů. To je výrazná korekce, která hovoří sama za sebe.
Zlato má mezi investory pověst bezpečného přístavu – a do jisté míry oprávněně. V dobách geopolitické nejistoty, válek nebo finanční krize bývá zájem o zlato vysoký, protože lidé hledají hodnotu, která „nezávisí na ničím slibu". Jenže zlato má i svou slabou stránku: nic nevydělává. Nemá dividendu, nenese úrok, neplatí nájem.
A právě to je klíčové ve světě, kde americké státní dluhopisy nesou výnos kolem 4–5 % ročně. Proč by racionální investor držel aktivum s nulovým výnosem, když alternativa přináší zajímavý výdělek bez velkého rizika?
Navíc je třeba připomenout, že cena zlata si v posledních dvou letech vedla velmi dobře – táhly ji nahoru právě obavy z inflace, geopolitické napětí i nákupy centrálních bank zejména z rozvíjejících se ekonomik. Část tohoto „prémiového polštáře" teď může splasknout.
Pokud přemýšlíte, jak rozložit své úspory mezi různá aktiva, může vám pomoci investiční kalkulačka, kde si snadno propočítáte různé scénáře zhodnocení.
Jak se toto dění dotýká konkrétně nás v Česku? Hned z několika úhlů.
Za prvé, kurz koruny hraje roli. Zlato nakupujeme v dolarech. Pokud koruna vůči dolaru oslabí – což při silném Fedu a silném dolaru není vyloučeno – zdraží nám zlato i v korunách, přestože dolarová cena klesá. Výsledný efekt pro českého investora tedy závisí na kombinaci ceny zlata v dolarech a kurzu CZK/USD.
Za druhé, alternativy jsou dnes zajímavější. České spořicí účty nabízejí stále relativně slušné úroky a termínované vklady taktéž. I kdyby ČNB dále snižovala sazby, výnosy zůstávají zatím přijatelné. Pokud uvažujete, jak moc vaše peníze na spořicím účtu reálně vydělávají po zohlednění inflace, poradí vám inflační kalkulačka.
Za třetí, zlaté ETF nebo fyzické zlato? Čeští drobní investoři mívají zlato nejčastěji buď ve fyzické podobě (mince, slitky), nebo prostřednictvím ETF fondů. Obě varianty jsou nyní pod tlakem z důvodu výše popsaného. To neznamená, že by bylo chytré zlato ze dne na den prodat – ale možná je čas přehodnotit jeho váhu v portfoliu.
Jak upozorňuje i náš dřívější článek Americké akcie čeká turbulentní období. Stratégové radí: nevztekat se, ale nakupovat, diverzifikace portfolia je klíčová právě v dobách nejistoty – a slepé sázení na jeden typ aktiva, ať jde o akcie nebo zlato, je vždy riskantní.
Zlatem by mělo být v rozumně sestaveném portfoliu pokryto maximálně 5–10 % hodnoty – jako pojistka, nikoli jako hlavní motor výnosu.