Americký systém penzijního spoření 401(k) funguje na podobném principu jako české penzijní spoření nebo doplňkové penzijní spoření (DPS). Oba systémy nabízejí daňové výhody při ukládání peněz na důchod, ale zároveň s sebou nesou určitá pravidla a omezení, která mohou nečekaně zkomplikovat váš finanční plán. Příběh amerického spořitele, který řeší, jak vybrat mimořádnou částku z důchodového účtu bez nepříjemných daňových dopadů, je varováním a zároveň inspirací pro každého, kdo má peníze v penzijním systému.
Americký 401(k) je daňově zvýhodněný penzijní účet, na který zaměstnanci pravidelně přispívají část svého platu. Peníze na účtu rostou bez průběžného zdanění a daně se platí až při výběru v důchodu. Zní to lákavě, ale háček spočívá v tom, že každý výběr se počítá jako příjem daného roku. A právě to může být problém.
Hlavní hrdina příběhu z MarketWatch přiznává, že z tradičního 401(k) průběžně vybírá peníze na různé projekty, větší výdaje nebo jen proto, aby měl rezervu na nadcházející účty. Jenže nyní plánuje jednorázový mimořádný výběr a bojí se, co to udělá s jeho odvodem na zdravotní pojištění pro seniory, takzvaný Medicare.
V USA platí senioři za Medicare (veřejné zdravotní pojištění pro osoby nad 65 let) pojistné, jehož výše závisí na jejich příjmech. Pokud váš příjem překročí určitou hranici, pojistné skokově vzroste. A protože výběr z 401(k) se započítává jako příjem, jednorázový velký výběr může člověka přehodit přes tuto hranici a zdražit mu zdravotní pojištění třeba na celý následující rok.
Jde o efekt, který v češtině nemá přesný ekvivalent, ale v podstatě se podobá situaci, kdy vám jednorázový příjem zvýší základ daně natolik, že přijdete o různé slevy a odpočty nebo se přesunete do vyššího daňového pásma.
Odborníci v USA doporučují několik strategií. První je rozložení výběrů do více kalendářních roků, aby příjem v žádném roce výrazně nevybočoval z běžného průměru. Druhá možnost je využití takzvaného Roth 401(k) nebo Roth IRA, kde jsou výběry v důchodu osvobozeny od daně, a tedy se nezapočítávají do příjmu ovlivňujícího pojistné.
Třetí cestou je přesné naplánování výběru na rok, kdy jsou ostatní příjmy nízké, například hned po odchodu do důchodu, než začnou chodit státní důchody nebo jiné dávky.
Čeští střadatelé v DPS (doplňkovém penzijním spoření) nebo v transformovaných fondech starého penzijního připojištění čelí podobné logice. Státní příspěvek, daňový odpočet a výnosy jsou výhodné, ale výběr peněz před dosažením věku 60 let nebo před splněním dalších podmínek může znamenat povinnost vrátit státní příspěvky a dodanit dosud nezdaněné příspěvky zaměstnavatele.
Navíc i v Česku může jednorázový výběr velké sumy zvýšit základ daně z příjmů fyzických osob a ovlivnit nárok na různé slevy, například na manžela nebo manželku s nízkými příjmy. V krajních případech může vyšší příjem ovlivnit i výši sociálních dávek nebo příspěvků závislých na příjmovém testu.
Ať už spoříte v americkém 401(k) nebo českém DPS, platí jedno základní pravidlo: každý výběr má daňové důsledky a je třeba ho plánovat s předstihem. Konzultace s daňovým poradcem nebo finančním plánovačem před velkým výběrem se téměř vždy vyplatí. Ušetřená daň nebo zachovaný nárok na slevu může klidně přesáhnout cenu takové konzultace.
Případ amerického seniora ukazuje, že i zdánlivě jednoduchá věc, jako je vybrat vlastní úspory, může mít neočekávané vedlejší efekty. Systémy sociálního a zdravotního zabezpečení jsou navrženy tak, že různé příjmové prahy spouštějí různá pravidla, a jednorázová velká transakce může tyto prahy překročit způsobem, který vás překvapí.
Pokud máš penzijní spoření v Česku, pamatuj na několik věcí. Za prvé, výběr před 60. rokem je zpravidla nevýhodný a může znamenat vrácení státních příspěvků. Za druhé, i legální a načasovaný výběr v důchodovém věku může ovlivnit tvůj daňový základ v daném roce. Za třetí, pokud plánuješ jednorázový velký výběr, konzultuj ho ideálně s finančním poradcem nebo daňovým specialistou ještě před samotným výběrem, ne až po něm. Dobré plánování ti může ušetřit tisíce korun a uchránit tě před nepříjemnými překvapeními ze strany finančního úřadu nebo správy sociálního zabezpečení.