Američané řeší dilema, které se v různých podobách týká i českých spořitelů: jak vybrat mimořádnou částku z penzijního spoření na velký výdaj, aniž by si tím způsobili daňové nebo pojistné komplikace na celý rok. Příběh čtenáře portálu MarketWatch přitom odhaluje mechanismus, o kterém by měl vědět každý, kdo si odkládá peníze na stáří.
Čtenář MarketWatch popsal svůj přístup k penzijnímu účtu 401(k) – americkému ekvivalentu našeho penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření – takto: pravidelně z něj vybírá peníze na projekty, větší výdaje a někdy jen proto, aby měl rezervu na nadcházející účty. Jenže jednou potřeboval vybrat výrazně vyšší částku než obvykle, a to jako jednorázovou záležitost.
Problém? V USA platí systém, kde výše příjmu v určitém roce ovlivňuje, kolik člověk zaplatí za zdravotní pojištění Medicare v letech následujících. Konkrétně se sleduje příjem zpětně s dvouletým zpožděním. Pokud tedy v roce 2024 vyberete z 401(k) mimořádně velkou sumu, může vás to v roce 2026 stát výrazně víc na pojistném.
Čtenář proto hledal odpověď na otázku: existuje způsob, jak si vzít z penzijního účtu větší jednorázovou částku, aniž by to spustilo lavinu vyšších poplatků za zdravotní pojištění?
Na první pohled se může zdát, že jde o čistě americký problém. Jenže principy, které za ním stojí, jsou univerzální a česká legislativa funguje na podobné logice, jen s jinými čísly a jinými institucemi.
V České republice si miliony lidí spoří v rámci doplňkového penzijního spoření nebo starého penzijního připojištění se státním příspěvkem. Výběr peněz z těchto produktů před dosažením důchodového věku nebo před splněním podmínek přesně stanovených zákonem s sebou nese daňové důsledky. Pokud jste v minulosti uplatňovali odpočet příspěvků od základu daně z příjmů, při předčasném výběru musíte tento daňový benefit dodanit. Mimořádný výběr tak může výrazně zvýšit váš daňový základ v daném roce.
A právě tady leží jádro pudla: výše ročního příjmu v Česku ovlivňuje celou řadu věcí, od výše daňové povinnosti přes nárok na různé státní příspěvky až po posouzení příjmu třeba při žádosti o hypotéku nebo jiné úvěry.
Americký případ ukazuje, jak jeden zdánlivě rozumný finanční krok – vybrat peníze z penze na konkrétní velký výdaj – může mít dlouhodobé dopady, které si člověk v okamžiku rozhodnutí vůbec neuvědomí. Tamní systém Medicare trestá vysokopříjmové roky zpětně, a proto i jednorázový výběr, který zvýší příjem jen v jediném roce, může přinést komplikace na dva roky dopředu.
V české praxi platí podobná logika u doplňkového penzijního spoření. Pokud si spoříte například deset let, uplatňujete daňové odpočty a pak se rozhodnete peníze vybrat předčasně – třeba na rekonstrukci bytu – celá daňová výhoda se vám obrátí proti vám. Finanční úřad bude chtít dodanění dříve uplatněných odpočtů, a to najednou v jednom roce. Váš daňový základ naroste, zaplatíte víc na dani a výsledná suma, kterou si skutečně vyberete, bude výrazně nižší, než jste původně plánovali.
Americký případ naznačuje jedno klíčové pravidlo: před každým mimořádným výběrem z penzijního produktu je nutné spočítat celkový dopad na příjem v daném roce a všechny z toho plynoucí důsledky. Nestačí se dívat jen na číslo na účtu a na to, co potřebujete zaplatit.
V českém prostředí to znamená:
Pokud máš penzijní spoření a uvažuješ o tom, že z něj vytáhneš větší částku na auto, rekonstrukci nebo jakýkoli jiný velký výdaj, zastav se a nejprve si udělej pořádný přehled. Jeden výběr tě může stát víc, než si myslíš – v podobě dodaněných příspěvků, ztráty státních příspěvků nebo vyššího základu daně. Americký příběh z MarketWatch je připomínkou toho, že penzijní produkty jsou navrženy tak, aby se vyplácely těm, kdo v nich vydrží až do konce. Každý předčasný nebo mimořádný výběr je nutné předem pečlivě propočítat, ideálně s odborníkem. Jinak riskuješ, že za jednorázové pohodlí zaplatíš v průběhu několika dalších let.