Znáte to? Čtete si finanční zprávy a vidíte, že americký index S&P 500 dosáhl nového maxima. Myslíte si, že je všechno v pořádku. Ale co vám reportéři MarketWatche a dalších serverů často nepovídají? Že pod tímto růstem se skrývá něco, čemu říkají "breadth paradox" — neboli paradox šířky trhu.
Index S&P 500 tvořeno 500 společnostmi. Když se index zvyšuje, předpokládáte, že roste portfolio tisíců amerických investorů. Logické, ne? Bohužel, ne vždy.
Paradox spočívá v tom, že index může dlouho růst, zatímco naprostá většina akcií v něm obsažených padá. Jak je to možné? Jednoduchá matematika: index je vážený tržní kapitalizací. To znamená, že největší společnosti (Apple, Microsoft, Nvidia, Tesla) mají v indexu obrovskou váhu — někdy až 30-40 % celého indexu.
Když tyto megakapitalizace rostou, tahají celý index nahoru, i když zbývajících 450 společností klesá. V roce 2024 jsme právě v takovéto situaci. Седm největších společností (tzv. "Magnificent 7": Apple, Microsoft, Google, Amazon, Meta, Tesla, Nvidia) doslova táhne trh nahoru, zatímco menší a střední firmy ztrácejí.
Historie ukazuje, že takový stav je nestabilní. Když se trh opírá jen o hrstku akcií, je zranitelnější. Jakmile se sentiment ke "Magnificent 7" změní — třeba kvůli vyšším úrokovým sazbám nebo regulacím — může dojít k rapidnímu propadu.
V historii bylo podobné situace znamení, že následoval korekce či medvědí trh. Například v březnu 2000, těsně před pádem dotcomů, byl index také v rukou handfu společností.
Nejčastější chyba českých investorů: koupit si ETF na S&P 500 a myslet si, že mají pestrý portfolio. Není to tak! Máte de facto holdingovou společnost koncentrovanou na technologie.
Řešení: Přidejte si ETF na menší americké firmy (Russell 2000), evropské firmy nebo obligace. Ideální poměr? 60 % akcií, 40 % dluhopisů a stabilnějších aktiv — standardní porada.**
Za 200 korun měsíčně si vezměte Reuters, MarketWatch nebo TradingView a sledujte:
Když rostouce akcie číselně padají, je to varování.
Letos je výnos dlouhodobých amerických dluhopisů (10letého Treasuryho) kolem 4 %. Je to vysoká sazba! Stojí za to zvýšit alokaci do dluhopisů a snížit akciovářství.
Český investor by měl zvážit i české dluhopisy či dluhopisy EU, kde jsou sazby zatím nižší (2-3 %), ale jsou stabilní.
Když přijde korekce, všichni prodávají. Novináři křičí "krach!", sociální sítě jsou plné strachu. Držte si hotovost (10-15 % portfolia) na nákup během propadu. Největší zisky příjdou těm, kdo nakoupí, když ostatní prodávají.
Ne, nemusí vás panika ovládat. Ale měli byste být obezřetní. Paradox šířky trhu vás nemusí zasáhnout, pokud:
✓ Máte diversifikované portfolio ✓ Nepůjčujete si na nákup akcií ✓ Máte 10+ letý horizont ✓ Neprodáváte v panice ✓ Přidáváte pravidelně na dálku (DCA)
Longové investování funguje. Ale funguje nejlépe, když rozumíte, co se pod pokličkou děje.
Inspirováno: MarketWatch. Pouze informační charakter, nikoli investiční porada.