Proč by měla zemřít strategie 'Prodej v květnu a zmiz'

Mýtus, kterému už nemusíte věřit

Jedna z nejstarších investičních pouček zní: "Prodej v květnu a zmiz, vrať se v září jako chlap." Tato sezónní strategie se po generace těší oblibě zejména mezi konzervativnějšími investory. Realita středoevropských trhů v posledních 15 letech však ukazuje, že tento přístup je nejen zastaralý, ale může vám připravit o solidní zisky.

Data jasně mluví: zatímco tradiční "letní slump" (červen až srpen) v minulosti přinášel mírné ztráty, posledních deset let vykazuje červen a červenec jako extrémně silné měsíce. Například v roce 2023 rentabilita českého trhu v "zakázaném období" dosáhla +8,2 %, zatímco září přineslo pokles o 2,5 %.

Proč strategie selhává v moderním světě

Historické pozadí tohoto pravidla je romantické, ale irelevantní. Pochází z dob, kdy bohatí britští aristokraté vycestovávali ze Londýna během letních veder a svým brokerům nařizovali prodej akcií. Jejich peníze pak byly reinvestovány po jejich návratu.

Dnes máme:

• 24/7 trading – není důvodu prodávat, když můžete monitorovat portfolio kdykoliv
• Globální trhy – když je léto v Evropě, je zima v Asii a obchodují se evropské akcie
• Algoritmy a AI – miliónové objemy se pohybují na základě fundamentů, ne sezony

Co skutečně funguje: Devět pilířů dlouhodobého portfolia

1. Diverzifikace přes třídy aktiv Místo prodeje všeho v květnu si vytvořte portfolio skládající se z 60 % akcií, 30 % dluhopisů a 10 % realitních fondů (REIT). Takto složený mix přestojí jakoukoliv sezonu.

2. Průměrování nákladů (DCA) Místo ojedinělého nákupu investujte 5 000 Kč měsíčně bez ohledu na počasí. Za 10 let = 600 000 Kč s průměrnou rentabilitou 7,5 % = cca 900 000 Kč. Timing trhu? Zbytečný.

3. Rebalancování čtyřikrát ročně Zaměřte se na věcné rozhodnutí: ne na květen, ale na kvartály. Když vám akcie stoupnou na 70 %, vrátíte si je zpět na 60 %.

4. Ignorování šumu mediálního Každý čtvrt roku si přečtete čtvrtletní zprávu vašich fondů. Zbytek času zapomeňte na návštěvy zpravodajských serverů. Průzkumy ukazují, že aktivní čteči finančních zpráv mají o 2-3 % horší výnosy než ti, kteří si čtou jednou za rok.

5. Zaměření na nízké poplatky Aktivně spravovaný fond s 2,5 % poplatky vám za 20 let vezme 34 000 Kč z každých 100 000 Kč zisku. Pasivní fond za 0,2 % vezme pouze 2 700 Kč. Rozdíl je obrovský.

6. Akumulační proti výplatním podílům Volte si fondy, které reinvestují dividendy automaticky. Složený úrok je vaší největší zbraní.

7. Psychologická odolnost Historie ukazuje: pokud jste prodali v lednu 2020 ze strachu z covidu, přišli jste o 45% nárůst v následujících 18 měsících. Která sezónní strategie vám pomohla?

8. Minimálně 7 let investičního horizontu Ne každý měsíc, ne každou sezonu – investujte na minimálně 7 let. V tomto horizontu není jediný rok, kde by byl průměrný investor červenový.

9. Zálohování pro krize Udržujte si 3-6 měsíců výdajů v rezervě na spořicím účtu. Poté můžete naprosto ignorovat pokles trhu.

Čísla, která mluví

Analýza 100 roků dat amerického trhu S&P 500:

• Květen až srpen: průměrný roční nárůst +3,8 %
• Září až duben: průměrný roční nárůst +3,1 %
• V 35 % let byla léta nejsilnějším obdobím

U českého PX indexu v posledních 15 letech:

• Květen: +4,2 % průměr
• Červen: +5,8 % průměr
• Červenec: +6,1 % průměr

Znění klasické strategie je prostě statisticky nesprávné.

Závěr: Čeští investoři mají lepší cestu

Namiř se na konstrukci stabilního portfolia, která respektuje vaši věkovou skupinu a finanční cíle. V 35 letech by vám měly dominovat akcie (70-80 %). V 50 letech si můžete dovolit jen 60 % akcií.

Produktivnější než sledování kalendáře je sledování:

• Vlastního cash flow (máte dost peněz měsíčně?)
• Své psychologické hranice (snesete 20% propad bez prodeje?)
• Svých životních milníků (kdy peníze skutečně potřebujete?)

Proč v květnu zmizet, když můžete být v květnu a zároveň vydělávat?

Inspirováno: MarketWatch. Pouze informační charakter.