Foto: Bernd 📷 Dittrich / Unsplash
Americká centrální banka Fed zřejmě nechystá žádný pohyb úrokových sazeb dříve než v prosinci. Za tímto odkladem stojí nové analytické pracovní skupiny, které dal dohromady Kevin Warsh – favorit na post příštího šéfa Fedu. Jenže to, co se zdánlivě děje daleko za oceánem, má velmi reálné dopady na česká domácí hypotéky i na rozhodování České národní banky.
Kevin Warsh, bývalý člen Rady guvernérů Fedu a jeden z nejsledovanějších kandidátů na post šéfa americké centrální banky, se v posledních týdnech výrazně zapsal do debaty o měnové politice USA. Warsh prosadil vznik několika interních pracovních skupin, které mají za úkol přehodnotit dosavadní přístupy k inflaci, trhu práce i celkovému nastavení sazeb.
Tento krok ve výsledku poskytuje Fedu cenný čas. Místo aby musel jednat hned, může se banka odvolávat na probíhající analýzy a odložit jakékoliv rozhodnutí o změně sazeb klidně až do konce roku. V praxi to znamená, že americké sazby zůstanou na současné úrovni minimálně do prosince 2025.
Fed přitom balancuje mezi dvěma tlaky: na jedné straně přetrvávající inflace, která ještě zcela nesplnila dvouprocentní cíl, na druhé straně zpomalující ekonomika a nejistota plynoucí z obchodní politiky washingtonské administrativy. Warshovy pracovní skupiny slouží jako elegantní způsob, jak v tomto prostředí nevyslat žádný unáhlený signál trhům.
Česká národní banka sice rozhoduje o sazbách samostatně a primárně se řídí domácím vývojem inflace a ekonomiky, přesto pohyby Fedu sleduje velmi pozorně. Existují pro to minimálně dva důvody.
Prvním je kurz koruny vůči dolaru a euru. Pokud Fed drží sazby vysoko a ČNB by zároveň agresivně snižovala, mohlo by to vytvářet tlak na oslabení koruny, což by zpětně zdražilo dovoz a přifouklo inflaci. ČNB tento scénář nechce riskovat.
Druhým důvodem je přenesený vliv přes Evropskou centrální banku. ECB sice v letošním roce sazby postupně snižuje, ale i ona sleduje Fed a globální finanční podmínky. Pomalejší uvolňování v USA znamená opatrnější ECB, a ta zase brzdí prostor, který má ČNB pro vlastní pohyb dolů.
Výsledkem je, že česká banka pravděpodobně nebude spěchat se snižováním sazeb v druhé polovině roku 2025 tak rychle, jak někteří ekonomové ještě před pár měsíci předpokládali. Základní sazba ČNB aktuálně činí 3,5 % a případné další snížení se posunuje spíše do podzimu nebo zimy.
Právě zde se abstraktní debata o americké měnové politice promítá do zcela konkrétních čísel na výplatní pásce nebo ve smlouvě s bankou.
Hypotéky zdražují dobu čekání. Kdo nyní doufá, že do konce roku hypoteční sazby výrazně klesnou, musí být připraven na zklamání. Banky kalkulují s výhledem sazeb dopředu, a pokud globální prostředí nenaznačuje rychlé uvolňování, budou i české hypoteční sazby klesat pomalu. Průměrná hypotéka se dnes pohybuje okolo 4,5–5 % a výraznější pokles pod 4 % je stále v nedohlednu. Pokud uvažujete o nové hypotéce nebo refinancování stávající, vyplatí se přesně propočítat, zda má smysl čekat, nebo jednat teď.
Spořiče to zatím netrápí. Vyšší sazby mají i svou světlou stránku – spořicí účty stále nabízejí relativně zajímavé zhodnocení. Pokud si chcete spočítat, kolik vaše úspory reálně vydělají, pomůže vám kalkulačka spoření.
Inflace zůstává v hledáčku. Globální nejistota a dražší dovoz mohou českou inflaci udržet na vyšší úrovni, než bylo ještě před rokem v plánu. To je důvod navíc, proč ČNB nespěchá a proč by česká domácnost měla mít přehled o tom, jak inflace reálně eroduje jejich úspory.
Téma propojení americké měnové politiky s českými hypotékami jsme podrobněji rozebrali také v článku Warsh, Vance a inflace: Co americké hry s cílem Fedu znamenají pro vaši hypotéku?