Foto: Azhar Munir Din / Unsplash
Zatímco ve Spojených státech se diskutuje o tom, zda důchody vzrostou o skoro pět procent kvůli rekordní inflaci, v Česku stojíme před podobnou otázkou. Inflace se vrací, státní kasa skřípe a miliony důchodců se ptají: bude moje penze stačit na pokrytí rostoucích výdajů? Odpověď není jednoduchá – a pro mnoho lidí může být nepříjemná.
Inflace není jen abstraktní číslo z novin. Pro důchodce, kteří žijí z pevně stanovené měsíční penze, znamená každý procentní bod zdražení konkrétní ztrátu kupní síly. Když zdraží potraviny, energie nebo léky, penzisté to pocítí okamžitě – a na rozdíl od zaměstnanců si nemohou říct o přidání.
Český důchodový systém má zabudovaný mechanismus tzv. valorizace – pravidelného zvyšování důchodů, které má inflaci kompenzovat. Jenže tento systém má své limity. Valorizace sice reaguje na minulou inflaci, ale vždy s určitým zpožděním. Jinými slovy: důchodci nejprve prodělají, a teprve pak dostanou část peněz zpět.
Aktuální inflace v Česku se pohybuje okolo tří procent, ale podle prognóz ekonomů by mohla v příštích měsících dále růst. To by znamenalo, že příští valorizační kolo nemusí stačit na plné pokrytí zdražení. Vlastní důchodovou kalkulačku můžete využít k tomu, abyste si spočítali, jak vysoká penze vás v budoucnu čeká a zda bude reálně dostačující.
Ve Spojených státech se nyní řeší, že příplatek k důchodům (tzv. COLA – Cost of Living Adjustment) by mohl v roce 2027 dosáhnout až 4,7 %, a to právě kvůli rekordně vysoké inflaci. Americký systém tento příplatek přepočítává každý rok automaticky na základě indexu spotřebitelských cen.
Česká valorizace funguje na podobném principu, ale s důležitými rozdíly. Zatímco Američané mají jasně dané pravidlo, české zvyšování důchodů je citlivější na politická rozhodnutí. V minulosti jsme byli svědky toho, jak vlády valorizaci odkládaly nebo upravovaly podle aktuálního stavu státního rozpočtu.
A právě to je klíčový problém: inflaci nelze odložit, ale valorizaci ano. Výsledkem je, že reálná hodnota důchodu může klesnout, aniž by si to penzisté hned uvědomili – jednoduše proto, že nominálně dostávají stejnou nebo o trochu vyšší částku.
Co to znamená pro konkrétní lidi? Pojďme si to rozebrat do tří skupin:
Dnešní důchodci by měli sledovat, jak rychle rostou jejich výdaje ve srovnání s tím, jak roste jejich penze. Pokud výdaje rostou rychleji, je načase přemýšlet o úsporách nebo o využití dalších zdrojů příjmů – například pronájmu části nemovitosti nebo produktů se státní podporou, jako je stavební spoření.
Lidé ve věku 45–60 let by si měli uvědomit, že spoléhat výhradně na státní důchod je stále riskantnější strategie. Alternativní spoření nebo investice do penzijního připojištění a dalších nástrojů jsou dnes nutností, nikoliv luxusem. Čím dříve začnete, tím lépe.
Mladší generace pak stojí před ještě větší výzvou: demografický vývoj Česka naznačuje, že poměr pracujících k důchodcům se bude nadále zhoršovat. Státní penze za 30–40 let pravděpodobně nebude moci pokrýt stejný podíl životních nákladů jako dnes. Zodpovědné investování a budování vlastního majetku je proto klíčové.
Zajímavým kontextem pro tuto diskuzi je i téma, které jsme rozebírali v článku [Návrat hodnoty: Proč chytří investoři přepisují svá portfolia a jak na tom vydělat i z Česka](Návrat hodnoty: Proč chytří investoři přepisují svá portfolia a jak na tom vydělat i z Česka) – v prostředí vyšší inflace se mění i logika investičních rozhodnutí a hodnotové přístupy nabývají na důležitosti.
Za pozornost stojí také to, jak inflace a valorizace fungují v kontextu celkového daňového zatížení. Pokud vás zajímají [daňové změny 2025 a 2026](Daňové změny 2025 a 2026: Co vás čeká a jak na nich vydělat?), které ovlivní čisté příjmy domácností, je dobré sledovat celkový obrázek.