Energie zdražuje, potraviny na pultech obchodů stojí víc než loni a kurz koruny se chová nevyzpytatelně. To vše jsou signály, které by měly každou českou domácnost přimět k zamyšlení — nestačí mít peníze na spořicím účtu a doufat, že to přejde. Globální ekonomika se totiž nachází v bodě, kdy se inflační tlaky mohou vrátit silnější než dřív. A kdo není připraven, může přijít o část svých úspor, aniž by o tom vůbec věděl.
Mnoho lidí si oddychlo, když česká inflace po turbulentních letech 2022–2023 začala klesat. Chyba. Strukturální příčiny zdražování nikam nezmizely — jsou pouze dočasně ukryté pod povrchem. Ceny energií zůstávají na historicky vysokých úrovních a závislost Evropy na dovozu surovin se nezmenšila. K tomu přidejme geopolitické napětí, klimatické výkyvy ovlivňující sklizně, a rostoucí náklady na dopravu spojené s nestabilitou v klíčových obchodních koridorech.
Výsledek? Zboží v obchodech, účty za elektřinu i ceny pohonných hmot mohou opět zamířit nahoru — a tentokrát možná bez takového varování, jaké jsme dostali před dvěma lety. To, co se děje na globálních komoditních trzích, se do českých peněženek vždy dříve či později propíše. Skutečnou hodnotu svých úspor si můžete ověřit pomocí inflační kalkulačky — výsledky vás možná překvapí.
Průzkumy opakovaně ukazují, že česká domácnost drží velkou část svých úspor na běžných nebo spořicích účtech. To je sice bezpečné, ale v prostředí vyšší inflace znamená jistou ztrátu kupní síly. Koruna uložená na účtu s úrokem 3,5 % ročně reálně vydělává jen tehdy, kdy inflace neklesne pod tuto hranici — a žádná záruka, že se tak stane, neexistuje.
Druhý problém je přílišná koncentrace. Řada rodin investuje výhradně do nemovitostí — buď v podobě vlastního bydlení, nebo pronájmu. Nemovitosti jsou sice dobrým zajištěním proti inflaci, ale nejsou likvidní a jejich ceny mohou také klesat. Kdo má veškerý majetek svázaný v jednom bytě v jednom městě, není diverzifikovaný — je jednostranně vsazený na jeden scénář.
A pak je tu třetí, méně viditelná chyba: odkládání rozhodnutí. „Až se situace uklidní, začnu investovat" — tato věta stála české rodiny v posledních letech mnoho tisíc korun ušlých výnosů. Čas je při investování jedním z nejcennějších nástrojů, a každý odložený měsíc ho ubírá.
Ochrana před inflací neznamená spekulovat na burze ani ukládat peníze do zlata pod matraci. Jde o rozumnou diverzifikaci, která odpovídá vašemu životnímu stylu a časovému horizontu.
Komodity a reálná aktiva — ETF fondy zaměřené na energetiku, zemědělské komodity nebo průmyslové kovy historicky drží hodnotu v inflačních obdobích lépe než dluhopisy. Nejsou bez rizika, ale jako část portfolia dávají smysl. Lze je pořídit přes české i zahraniční brokerské platformy i s relativně malým kapitálem.
Akcie dividendových firem — Společnosti z oblasti energetiky, utilit nebo potravinářství mají tendenci zdražení přenášet na zákazníky a jejich akcie tak reálnou hodnotu lépe uchovávají. Navíc pravidelná dividenda představuje skutečný příjem, ne jen číslo na obrazovce.
Dluhopisy vázané na inflaci — Státní dluhopisy ČR i některé korporátní emise nabízejí úrok navázaný na vývoj inflace. Nejsou vzrušující, ale pro konzervativní část portfolia jsou rozumnou volbou.
Pravidelné spoření s jasným cílem — I klasické spoření dává smysl, pokud víte, na co šetříte a s jakým horizontem. Krátkodobá rezerva v likvidní formě by měla pokrýt tři až šest měsíců výdajů — zbytek pak může pracovat efektivněji.
Penzijní připojištění a dlouhodobý horizont — Právě kvůli inflaci je důležité nespoléhat pouze na státní důchod. Kdo chce vědět, jak na tom ve stáří bude, může si udělat rychlý výpočet pomocí důchodové kalkulačky.
Téma odložených úrokových sazeb a jejich dopadu na investiční rozhodnutí jsme podrobněji rozebírali také v článku Silný trh práce v USA odkládá snížení úrokových sazeb.