Foto: Shubham Dhage / Unsplash
Americký příběh muže, který ve svých padesáti letech nashromáždil majetek přes 150 milionů korun a uvažuje o odchodu do předčasného důchodu, vyvolává přirozenou otázku: jak podobné rozhodování vypadá v českých podmínkách? Odpověď není jednoduchá – a záleží na mnohem více proměnných, než kolik nul má váš bankovní účet.
Ve finančním plánování existuje takzvané pravidlo 4 %, které říká, že z naspořeného majetku můžete každý rok bezpečně vybrat čtyři procenta a portfolio by vám mělo vydržet minimálně třicet let. Americký hrdina zmíněného příběhu by si tedy mohl dovolit ročně čerpat zhruba 6 milionů korun – luxus, který je pro drtivou většinu Čechů nepředstavitelný.
Průměrná hrubá mzda v Česku se pohybuje kolem 45 000 korun měsíčně. Pokud chcete pravidlo 4 % aplikovat v našich podmínkách a udržet si příjem odpovídající průměrné mzdě, potřebujete naspořeno přibližně 13,5 milionu korun. To je číslo, které mnoho Čechů nikdy nedosáhne – o to důležitější je začít spořit a investovat co nejdříve a co nejchytřeji.
Realistická kalkulace ale musí zahrnout ještě jeden klíčový faktor: inflaci. I při zdánlivě dostatečném majetku může dlouhodobé zdražování zboží a služeb postupně snižovat vaši kupní sílu. Kdo odejde do penze v padesáti, může žít dalších třicet pět i čtyřicet let – a to je dostatečně dlouhá doba na to, aby inflace dokázala napáchat skutečné škody.
Zatímco Američan s vysokým příjmem si může vybudovat záchrannou síť čistě ze soukromých úspor, česká realita je výrazně provázanější se státním systémem. A zde začínají komplikace.
Předčasný odchod do důchodu v Česku totiž neznamená jen to, že přestanete chodit do práce. Pokud odejdete z trhu práce příliš brzy, hrozí vám trvale nižší státní penze. Systém penalizuje předčasné odchody srážkou, která se s každým přidaným rokem navíc snižuje. Kdo například odejde tři roky před řádným důchodovým věkem, dostane měsíčně o několik set korun méně – a to doživotně. Jak vysoký státní důchod vám při předčasném odchodu reálně vychází, si snadno spočítáte pomocí důchodové kalkulačky.
Dalším specificky českým problémem je zdravotní pojištění. Pokud nepracujete a nejste vedeni jako uchazeči o zaměstnání, musíte si zdravotní pojištění hradit sami – v roce 2025 jde o minimálně 2 968 korun měsíčně. To je položka, na kterou lidé plánující předčasný odchod zapomínají.
A pak je tu téma, které velmi přesně popsali kolegové v článku Největší hrozba pro váš důchod není krach burzy, ale nemoc, na kterou jste se nepřipravili – zdravotní rizika v produktivním věku mohou celý finanční plán obrátit vzhůru nohama. Ani sebelepší portfolio vás nezachrání, pokud nemáte promyšlené krytí pro případ vážné nemoci nebo dlouhodobé péče.
Než začnete počítat dny do posledního pracovního dne, poctivě si odpovězte na tyto tři otázky:
1. Kolik skutečně potřebujete každý měsíc? Nejde o to, co utrácíte dnes, ale co budete utrácet za deset nebo dvacet let. Cestování, koníčky, případná péče o rodiče nebo vlastní zdravotní výdaje – to vše vstupuje do rovnice. Promyšlenou prognózu výdajů si sestavte v kalkulačce spoření a zjistěte, jak dlouho vám naspořená částka při daném výběru vydrží.
2. Máte dost mimo státní pilíř? Spoléhat se pouze na státní penzi je riskantní. Druhý pilíř byl v Česku zrušen, třetí pilíř (doplňkové penzijní spoření) je sice dostupný, ale jeho výnosy v minulosti za inflací zaostávaly. Klíčem je vlastní investiční portfolio – akcie, ETF fondy, nemovitosti.
3. Co budete dělat se svým časem? Americký příběh zdůrazňuje psychologickou stránku věci. Mnozí lidé, kteří odejdou předčasně do důchodu, se po čase nudí, ztrácejí sociální kontakt nebo trpí pocitem ztráty smyslu. Finanční svoboda je skvělá – ale musíte vědět, co s ní.