Většina Čechů si při plánování důchodu dělá starosti hlavně o to, zda jim penze bude stačit na základní výdaje. Málokdo ale myslí na scénář, který může rodinné finance zničit rychleji než jakýkoliv burzovní propad — závažné onemocnění nebo dlouhodobá péče o zdraví v pozdním věku.
Česká republika má sice systém veřejného zdravotního pojištění, který kryje základní péči zdarma, ale ve chvíli, kdy vás postihne vážná nemoc — třeba mozková příhoda, Alzheimerova choroba nebo zlomenina kyčle — začnou se vytrácet úspory překvapivě rychle.
Proč? Protože veřejné zdravotnictví nekryje vše. Regulační poplatky, nadstandardní pokoje, doplatky za léky, rehabilitace, kompenzační pomůcky nebo třeba úprava bezbariérovosti bytu — to všechno jde z vlastní kapsy. A pokud se stane, že senior potřebuje trvalou péči, ať už doma od pečovatele, nebo v domově pro seniory, náklady mohou snadno přesáhnout 30 000 až 50 000 korun měsíčně. Průměrná česká starobní penze přitom v roce 2025 činí zhruba 20 000 korun.
Mezera je zřejmá. A právě na ni většina lidí při plánování důchodu zapomíná.
Psychologové tomuto jevu říkají „optimistická zaujatost" — přirozeně si představujeme, že nemoc potká spíš ostatní než nás. Navíc zdravotní krize v důchodu je téma, o kterém se v rodinách nemluví rádo. Je nepříjemné plánovat scénář vlastní závislosti nebo nemohoucnosti.
Jenže čísla mluví jasně. Podle dat Českého statistického úřadu tráví průměrný Čech poslední roky života s nějakým chronickým onemocněním nebo omezením pohybu. Délka života roste, ale takzvaná „zdravá délka života" za ní zaostává. To znamená, že stále více lidí stráví část důchodu v situaci, kdy potřebují pravidelnou péči — a ta péče něco stojí.
Článek Inflace roste a důchody nestačí: Hrozí českým penzistům reálné zdražení života? přitom ukazuje, že kupní síla důchodů v reálném vyjádření klesá. Pokud k tomu přidáte nečekané zdravotní výdaje, výsledek může být velmi tísnivý.
Zjistěte, kde reálně stojíte. Prvním krokem je pochopit, jaký příjem v důchodu vůbec budete mít. Použijte důchodovou kalkulačku, která vám pomůže odhadnout výši státní penze a zjistit, jak velká bude mezera oproti vašim předpokládaným výdajům — včetně těch zdravotních.
Vytvořte si zdravotní finanční rezervu. Finanční poradci doporučují mít odloženou částku speciálně určenou pro zdravotní výdaje — ideálně odpovídající 12–24 měsícům průměrných výdajů. Peníze by měly být dostupné, ale zároveň by na nich neměla hlodavě pracovat inflace. Spořicí účet nebo krátkodobé dluhopisy jsou lepší volbou než hotovost v šuplíku.
Zvažte připojištění. Na českém trhu existují produkty pro dlouhodobou péči (tzv. LTC pojištění) a úrazové pojištění pro seniory. Nejsou levné, ale v porovnání s potenciálními náklady na péči mohou dávat smysl. Porovnejte nabídky pojišťoven a čtěte podmínky pečlivě — důležité je, co přesně pojistka kryje a od jaké míry závislosti platí.
Mluvte s rodinou. Zdravotní krize mají finanční dopad nejen na vás, ale i na vaše blízké. Pokud nemáte sepsanou závěť, plnou moc pro případ neschopnosti nebo alespoň základní přehled o svých financích, je čas to změnit. Každý senior by měl mít tzv. „finanční instrukce pro rodinu" — dokument, kde jsou v jednoduchosti popsány účty, pojistky, kontakty a přání.
Investujte rozumně i v důchodu. Odchod do penze neznamená, že musíte přestat investovat. Konzervativní část portfolia může stále pracovat a pomáhat překonávat inflaci. Ale platí pravidlo: s blížícím se věkem snižujte riziko a zvyšujte likviditu. Vhodné rozložení investic si můžete promyslet pomocí investiční kalkulačky.