Foto: Olga DeLawrence / Unsplash
Mnoho Čechů poctivě spoří na důchod celý pracovní život, aby v okamžiku, kdy začnou peníze čerpat, zjistili, že část z nich spolkne stát na daních. Přitom správně nastavená strategie výběru může daňovou zátěž výrazně snížit – nebo ji v některých případech téměř eliminovat. Jak na to?
Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření patří mezi nejrozšířenější způsoby, jak si Češi odkládají peníze na stáří. Stát tyto produkty podporuje daňovými odpočty – příspěvky nad zákonem stanovený limit si můžete odečíst od základu daně z příjmu, a to až do výše 48 000 korun ročně.
Háček ale přichází při výběru. Pokud sáhnete na naspořené prostředky dříve, než uplyne zákonem stanovená lhůta (zpravidla 60 let věku a zároveň alespoň 60 měsíců spoření), čeká vás tzv. dodanění. Stát si vezme zpět nejen daňovou úlevu, kterou jste v minulosti uplatnili, ale výnos z celého spoření se zdaní sazbou 15 %. Pro mnohé je to nemilé překvapení.
Podobně funguje i FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb, který zaměstnancům ve státní sféře umožňuje čerpat příspěvky na rekreaci, kulturu nebo penzijní produkty. I zde platí, že nevhodně načasovaný výběr nebo přečerpání limitu může vygenerovat nečekaný daňový závazek.
Klíčem k daňově efektivnímu čerpání penzijního spoření je rozložení výběrů v čase. Místo jednorázového výběru celé naspořené částky se vyplatí zvážit pravidelné renty nebo postupné čerpání. Proč? Protože vaše celkové zdanitelné příjmy v daném roce ovlivňují, do které daňové sazby spadnete.
V Česku platí progresivní zdanění – příjmy do 1 582 812 korun ročně (hranice pro rok 2024) jsou zdaněny 15 %, nad tuto hranici pak 23 %. Pokud v roce odchodu do důchodu vyberete najednou velkou sumu, snadno se dostanete do vyššího pásma. Naopak rozložení výběrů do několika let vám umožní zůstat v nižším daňovém pásmu a celkovou daňovou zátěž výrazně snížit.
Druhá užitečná strategie: kombinace různých zdrojů příjmů. Státní důchod je v Česku zdaněn pouze tehdy, pokud přesáhne zákonem stanovenou hranici. Pokud ho kombinujete s umírněnými výběry z penzijního spoření a případnými příjmy z pronájmu nebo investic, lze celkový příjem nastavit tak, aby daňový dopad byl co nejnižší.
Třetí možnost, kterou si málokdo uvědomuje, je využití nezdanitelných části základu daně i v důchodu. Například příspěvky na životní pojištění nebo darování krvi stále snižují základ daně, i když jste přestali být zaměstnancem.
Na co se zaměřit, pokud vás téma čerpání penzijního spoření čeká v horizontu několika let? Zejména na plánování. Článek Je vám 55 a za šest let chcete do důchodu. Měníte strategii spoření, nebo ne? dobře ukazuje, že přechod od fáze spoření k fázi čerpání vyžaduje jiný přístup k celému portfoliu.
Konkrétně doporučujeme:
Spočítejte si budoucí příjmy. Pomocí důchodové kalkulačky si předem zjistěte, jaký státní důchod vás čeká, a teprve pak plánujte, kolik a kdy budete čerpat z penzijního spoření.
Sledujte inflaci. Peníze, které máte naspořeny, reálně ztrácejí kupní sílu. Dlouhé odkládání výběrů nemusí být vždy výhodné – záleží na tom, jaký výnos vaše spoření generuje oproti inflaci.
Konzultujte s daňovým poradcem. Zejména pokud máte vyšší naspořené částky nebo souběžně pobíráte příjem z podnikání, vyplatí se individuální analýza. Paušální rady nemusí sedět na váš konkrétní případ.
Nezapomeňte na státní příspěvky. Pokud ještě nepobíráte důchod, ale blíží se vám věková hranice, stále se může vyplatit aktivní spoření – státní příspěvek a daňová úleva totiž stále fungují.