Foto: Jakub Żerdzicki / Unsplash
Americká centrální banka Fed pravděpodobně brzy změní šéfa. Na jeho místo míří Kevin Warsh, ekonom s reputací jestřába, který v minulosti otevřeně kritizoval příliš uvolněnou měnovou politiku. Investoři na Wall Street jsou ale překvapivě klidní – a mají pro to dobré důvody. Pro české investory, kteří mají část portfolia v amerických akciích nebo fondech, je však důležité pochopit, co tato změna skutečně znamená.
Kevin Warsh není v bankovním světě neznámé jméno. Byl členem Rady guvernérů Fedu v letech 2006 až 2011, tedy v době finanční krize. Tehdy patřil k těm, kteří volali po rychlejším ukončení mimořádných stimulů. Jeho styl je otevřeně konzervativní – preferuje pevnou ruku, nízkou inflaci a netoleruje příliš dlouhé období nízkých sazeb.
Právě proto se část analytiků obávala, že nástup Warsha do čela Fedu znamená příchod agresivního zvyšování úrokových sazeb, které by mohlo zadusit současný býčí trh. Jenže realita je složitější. Warsh sice má pověst jestřába, ale zároveň je pragmatik. Agresivní zvyšování sazeb v době, kdy ekonomika vysílá smíšené signály, by bylo politicky i ekonomicky riskantní. Trhy tomuto čtení věří – a zatím se nechovají, jako by čekaly finanční zemětřesení.
Historicky platí, že zvyšování sazeb samo o sobě automaticky neukončí akciový růst. Záleží na tom, proč sazby rostou a jak rychle. Pokud Fed sazby zvyšuje jako reakci na silnou ekonomiku a robustní trh práce, akcie to obvykle ustojí – firmy vydělávají, spotřebitelé utrácejí a zisky rostou.
Problém nastává tehdy, když jsou sazby zvyšovány příliš rychle, příliš pozdě a v reakci na vymykající se inflaci. Přesně to jsme zažili v letech 2022–2023. Tehdy Fed dohnal zpoždění a trhy to pocítily bolestivě. Pokud Warsh nastoupí do funkce s jasnou a předvídatelnou komunikací, trhy si s tím pravděpodobně poradí lépe.
Aktuálně americká ekonomika vykazuje odolnost. Nezaměstnanost zůstává nízko, spotřeba drží a korporátní zisky jsou solidní. V takovém prostředí je prostor pro postupné, kontrolované zvyšování sazeb bez dramatických otřesů na trzích. Pokud vás zajímá, jak by různé scénáře ovlivnily vaše konkrétní investice, vyplatí se je průběžně modelovat.
České portfolia jsou na americký vývoj napojena silněji, než si mnozí uvědomují. Velká část oblíbených ETF fondů a podílových fondů dostupných přes české platformy je z velké části tvořena americkými akciemi – zejména technologickými tituly. Výkon těchto investic tedy přímo závisí na tom, jak se bude Fed chovat.
Warshův nástup má pro české investory tři klíčové důsledky:
Měnový kurz: Pokud Fed pod Warshem zvedne sazby rychleji, než trhy očekávají, americký dolar posílí. Pro české investory v dolarových aktivech to může být krátkodobě příjemné – hodnota jejich portfolia v korunách poroste. Dlouhodobě ale silný dolar tlačí dolů zisky amerických exportérů, což se projeví na výkonnosti akcií.
Dluhopisová část portfolia: Vyšší sazby v USA zdražují dluhopisy – jejich ceny klesají, výnosy rostou. Investoři, kteří mají v portfoliu americké dluhopisy nebo dluhopisové fondy, pocítí tlak. Naopak nově nakupované dluhopisy budou nabízet zajímavější výnosy než dnes.
ČNB a české hypotéky: Vývoj v USA nepřímo ovlivňuje i rozhodování České národní banky. Jak jsme rozebírali již dříve v článku [Warsh, Vance a inflace: Co americké hry s cílem Fedu znamenají pro vaši hypotéku?](https://www.finfun.cz), napětí kolem americké měnové politiky se může promítnout do globálního finančního prostředí a nepřímo prodloužit čekání na levnější úvěry i v Česku.
Pro ty, kdo přemýšlejí o refinancování stávající hypotéky nebo teprve plánují koupi nemovitosti, je proto vývoj za oceánem skutečně relevantní – a to více než kdy dřív.