Foto: Phillip Flores / Unsplash
Evropská centrální banka se ocitá na rozcestí. Zatímco finanční trhy začínají kalkulovat s dalším zvýšením úrokových sazeb v eurozóně, část předních ekonomů varuje, že by to mohla být jedna z největších chyb měnové politiky posledních let. A Česko, jehož ekonomika je s eurozónou pevně provázaná, by případné následky nepocítilo jen v exportních číslech — ale přímo v peněženkách milionů lidí.
Evropská centrální banka prošla v posledních dvou letech jedním z nejagresivnějších cyklů zdražování peněz ve své historii. Základní sazby vyletěly z nuly na úrovně, které jsme naposledy viděli před více než dekádou. Cíl byl jasný: zkrotit inflaci, která v eurozóně v roce 2022 přesáhla desítky procent nad cílem dvou procent.
Inflace skutečně začala klesat. Přesto část investorů a analytiků spekuluje, že ECB sáhne po dalším zvýšení sazeb — a právě to část ekonomů považuje za nebezpečný omyl. Argumentují, že měnová politika působí se zpožděním, takže plný efekt dosavadních zvýšení se v ekonomice teprve projevuje. Přišlápnout brzdu ještě víc by podle nich mohlo zbytečně zadusit hospodářský růst, aniž by to inflaci výrazně pomohlo.
Problém je, že centrální banky operují v mlze. Data, která mají k dispozici, popisují minulost — ne to, co přijde za tři až šest měsíců. A právě v tomto prostředí nejistoty se rozhodnutí ECB mohou stát buď záchrannou sítí, nebo kamenem přivázaným k nohám evropské ekonomiky.
Česká republika není členem eurozóny, ale to neznamená, že se jí dění v ECB netýká. Opak je pravdou.
Přibližně 80 % českého exportu míří do zemí Evropské unie — a drtivá většina z nich platí eurem. Když eurozóna zpomalí, zpomalí i poptávka po českém zboží. Automobilový průmysl, strojírenství, elektronika — všechny tyto sektory jsou citlivé na ekonomický vývoj v Německu, Francii nebo Itálii. Pokud vyšší sazby ECB přiškrtí růst těchto ekonomik, pocítí to čeští exportéři, zaměstnanci i státní rozpočet.
Druhý kanál vlivu je méně zřejmý, ale stejně důležitý: kurz koruny vůči euru. Silnější euro — jako reakce na vyšší sazby ECB — zdražuje český export a komplikuje život firmám, které fakturují v eurech, ale náklady mají v korunách. Česká národní banka přitom sleduje dění v Evropě velmi pozorně a její vlastní rozhodování o sazbách není od kroků ECB zcela nezávislé.
A pak jsou tu hypotéky. Přestože se hypoteční sazby v Česku odvíjejí primárně od kroků ČNB a výnosů českých státních dluhopisů, globalní nálada na trzích hraje roli. Pokud ECB svými kroky vyšle signál, že éra drahých peněz nekončí, promítne se to i do očekávání ohledně českých sazeb — a tím pádem i do nabídek bank.
Pro rodiny, které v posledních dvou letech bojují s vysokými splátkami nebo odkládají koupi vlastního bydlení, jsou zprávy ze sídla ECB ve Frankfurtu více než akademická záležitost. Naděje na výraznější pokles hypotečních sazeb se při každém jestřábím signálu z Frankfurtu trochu vzdaluje.
Kdo zvažuje refinancování stávající hypotéky, měl by sledovat vývoj pozorně. Okno příznivých podmínek se nemusí otevřít tak brzy, jak mnozí doufali ještě na začátku roku.
Pro investory platí podobná logika. Prostředí vysokých sazeb zpravidla přeje dluhopisům a tlačí na ocenění akcií — zejména technologických firem s dlouhodobými výhledy zisku. Pokud vás zajímá, jak nejistota v eurozóně může ovlivnit vaše investice, je dobré scénář prodloužené restriktivní politiky zahrnout do svých propočtů. Ostatně, jak upozorňujeme i v článku Když euforie ovládne trhy: Proč zkušení investoři začínají mít strach, právě v dobách zdánlivého klidu bývají rizika největší.
Střadatelé naopak mohou z vyšších sazeb těžit — spořicí účty a termínované vklady nabízejí výnosy, které jsme dlouhá léta nevídali. Jak si stojí vaše úspory v reálném vyjádření, snadno zjistíte pomocí inflační kalkulačky.