Foto: Valiant Lambda / Unsplash
Zdánlivě abstraktní debata o tom, zda by americká centrální banka měla změnit svůj inflační cíl, se může velmi rychle proměnit v něco, co pocítíte na vlastní peněžence. Signály přicházející z Washingtonu naznačují, že tlak na Fed ze strany politiků sílí – a pokud Fed skutečně ustoupí, vlny by dorazily až do Evropy, a tedy i do Česka.
Viceprezident J. D. Vance a Kevin Warsh, který je považován za jednoho z hlavních kandidátů na příštího šéfa Fedu, v poslední době otevřeli téma, které centrální bankéři neradi slyší: zda by Fed měl přehodnotit svůj dosavadní inflační cíl dvou procent. Warsh navíc dlouhodobě zastává názory, které jsou blíže politickým prioritám Bílého domu než klasické centrálněbankovní ortodoxii.
To samo o sobě by byl pouze akademický spor. Jenže v kombinaci s tlakem prezidenta Trumpa na rychlé snižování úrokových sazeb to vytváří nebezpečný mix. Pokud by Fed pod politickým tlakem začal tolerovat vyšší inflaci – třeba tím, že by de facto přestal tak důsledně bránit překročení dvouprocentního cíle – mohl by spustit řetězec událostí s celosvětovými dopady. Ostatně, jak inflace reálně snižuje hodnotu vašich peněz, si lze jednoduše spočítat – a výsledky bývají překvapivě nepříjemné.
Evropa není od USA odizolovaná. Silnější americká inflace by pravděpodobně vedla k oslabení dolaru, zdražení dovozů do eurozóny a celkovému inflačnímu tlaku i na starém kontinentě. Evropská centrální banka by pak mohla být nucena zpomalit nebo zcela zastavit plánované snižování úrokových sazeb – případně je dokonce opět zvyšovat, pokud by inflace v eurozóně znovu začala být problémem.
A to je klíčový moment pro Česko. Česká národní banka sice nastavuje úrokové sazby samostatně, ale v praxi se od evropského vývoje příliš neodchyluje. Pokud by ECB musela sazby držet výše nebo je zvyšovat, ČNB by pravděpodobně jednala podobně. To by znamenalo, že hypoteční sazby v Česku by neklesaly tak rychle, jak mnozí doufají – nebo by dokonce mohly opět růst.
Právě teď se přitom tisíce domácností připravují na refixaci hypoték uzavřených v době nízkých úroků kolem let 2020–2021. Pokud by sazby zůstaly vyšší déle, než se čekalo, měsíční splátky by pro mnohé rodiny vzrostly výrazně nad původní plán. Aktuální situaci na hypotečním trhu si proto vyplatí sledovat i pomocí hypoteční kalkulačky, která vám ukáže, co by různé úrovně sazeb znamenaly pro váš konkrétní úvěr.
Hypotéky a refinancování: Pro ty, kdo v příštích měsících plánují refinancování nebo pořízení nové hypotéky, je klíčové sledovat, jakým směrem se bude ubírat americká i evropská měnová politika. Scénář, kdy sazby neklesnou tak, jak trhy dosud očekávaly, je reálný. Čekání na lepší sazby nemusí být ta nejlepší strategie.
Spoření a spořicí účty: Vyšší inflace je špatnou zprávou pro každého, kdo spoří. Reálná hodnota úspor uložených na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech se při inflaci nad dvě procenta rychle snižuje. Pokud by inflace v Česku znovu zrychlila, bylo by potřeba přemýšlet o tom, zda klasické spoření stačí k uchování kupní síly, nebo zda hledat výnosnější alternativy.
Investice a důchod: Inflační prostředí bývá příznivé pro reálná aktiva – například nemovitosti nebo akcie – ale nepřátelské pro hotovost a dluhopisy. Lidé spoléhající na konzervativní investiční strategii by měli zvážit, zda jejich portfolio odolá delšímu období vyšší inflace. Zvláště ti, kdo plánují důchod v horizontu deseti až dvaceti let, by měli brát inflační riziko velmi vážně – jak ostatně popisuje i článek Největší hrozba pro váš důchod není krach burzy, ale nemoc, na kterou jste se nepřipravili.